Animefest 2014

17. května 2014 v 22:41 | lilajs |  Obecně rozlišený výplach mozku~
Selfiefest v obležení rozkošných plyšových lamiček se znělkou Game of Thrones na pozadí.


Stejně tak jako 3 roky zpátky jsem i letos zavítala na mnou-tak-milovaný Animefest. Tenhle ročník byl v trochu jiném duchu než ostatní před ním, takže jsem byla dost zvědavá co se bude dít.
Celé AF letos probíhal souboj o vládu nad Brnem až do příštího května a tak se návštěvníci pomocí dvoubarevných pásků dělili na Řád a Chaos. Během conu se mohly získávat body pro svoji stranu díky různým soutěžím, či aktivitám. Případně pro odvážnější jedince byla venku připravena aréna, kde se mohli dořezat tak, dokud jeden nepadl, muhihí (ne to asi ne, pardon xD).
Letos mě taky okouzlilo jak ORGové vyřešili fronty na přednášky v Rotundě postavením plůtku venku, aby se nezacpávala chodba. Geniální! :3
Nuže ale nyní přistoupíme vyloženě k mému Animefestu~ :3

DEN PRVNÍ
Na registraci jsem si to namířila krátce před čtvrtou v naivním domnění, že většina lidí přijede až později, ale NIKDY JSEM SE SNAD TAKHLE NEZMÝLILA, neb mně již z dálky vítala fronta a to POŘÁDNĚ DLOUHÁ. Po chvíli se ke mně naštěstí připojila Deila se kterou následující hodina a čtvrt ubíhala mnohem příjemněji… až na to sluníčko… a lidi.
Samotné odbavení trvalo asi minutu a s rukou ověnčenou fialovým páskem Chaosu jsme se vrhly do areálu výstaviště… abychom pro Dingo adoptovali plyšovou lamičku :3. Už po tak krátké době bylo v Rotundě neskutečných lidí a probojovat se k nějakému ze stánků bylo místy skoro nemožné. Ale po úspěšném splnění mise Llama, po němž jsem se k malému plyšovému zvířátku snažila nedělat silný citový vztah, jsme se posadily venku a čekaly než nám začne program. Během toho jsem i vyběhla ke frontě pozdravit Neko s Rannim na úkor chudáka Deily, kterou jsem otravovala přední kamerou svého telefonu. A že se to vyplatilo 8D
Když nadešel čas, přesunuly jsme se k sálu Rotundy na zahájení, kde nás pomalu zavalila masa lidí, kteří šli z kjógenu, ale úspěšně jsme se probojovaly na naše místa a užívaly si slavnostní začátek, kde nám bylo osvětleno spousta novinek letošního AF spolu s tím na jaké jsme vlastně straně… a taky byla vyhlášena instagramová selfie soutěž! Hned jsem si uvědomila jsem jak chudáka Deilu otravovala a celý cyklus začal nanovo a skončil účastí, huja hoj! 8D


Před samotným křtem nového Vějíře jsme společně s Deilou utekly na anglickou přednášku Supersized Fandom: The North American Anime Convention o conech v severní Americe. Na jednu stranu to je něco famózního, na druhou stranu je to něco příšerně děsivého a smyslnedávajícího. Slovy samotného přednášejícího: "Ani kdybyste měli Tardis tak to všechno nestihnete".
Programy amerických conů jsou takový typ "tady máš a rozčtvrť se". Tím chci říct, že pokud vám vadí, že se vám v programu něco kryje, nikdy jste neviděly programy amerických conů. Tam se kryje úplně všechno… A ty fronty! Po zjištění, že někde lidi čekali 8 hodin či je jinde pravidelně polévají vodou aby neomdleli, jste najednou rádi za hodinové fronty a malé české cony.
Rozpolcenou mezi okouzlením a traumatem jsem se opět setkala s Neko a Rannim a společně jsme i s Deilou obešly pavilon A než jsme zamířili na soutěž Cosplay video.
Bohužel se tahle soutěž kryla s workshopem o tekutém latexu a latexových aplikacích, takže pokud mi někdo řekne že jsem byla blbá a nešla tam tak prostě fdfjklds.
Každopádně příspěvky do soutěže byly moc hezký ať si kdo říká co chce. Posloužilo to jako skvělá inspirace a taky čeho je lepší se vyvarovat. Jediným mínusem bych viděla asi jen hodně špatné poznámky "porotců". Guys, guys no, prostě. Videa super, kecy kolem ne.
Tímto jsem se rozloučila se svými společníky a můj první animefestní den skončil.

DEN DRUHÝ
Sobotní ráno bylo tak trochu ve znamení chaosu. Sama jsem si naplánovala první bod programu až na 12:30, což mi ovšem překazil provinilý pocit a zvědavost, takže jsem na sebe bleskurychle nasoukala cosplay a utíkala na výstaviště protože do začátku přednášky Sportovní anime pro fangirls zbývalo asi 8 minut.
I přes mou velkou nechuť ke všemu co se týká sportu mě tahle přednáška zaujala… a to nejen proto, protože to Kalisto pojala stylem "let's ship them all!". Teda aspoň myslím. Každopádně jsme se alespoň zasmáli a anime-sportovně vzdělali. A pamatujte, když není kvalitní originál, vždycky je tu fandom 8D
Po přednášce mě Deila dočasně opustila, takže jsem prošla všechny možné stánky… a nechala za sebou dost peněz. Během mého bloumání jsem taky potkala fakt dobrého cosplayera rebootového Danteho. Tu hru po pár gameplayích nemůžu ani vidět ale damn, jemu jsem tu práci musela pochválit.
V mém seznamu následoval cosplay debut spolu s cosplay soutěží. V tu chvíli přišli ORGové s tím geniálním řešením front pomocí plůtků. Allelujah! Bylo to mnohem lepší než se mačkat jak sardinky někde v hale. Díky rezervačce jsem ještě měla přednost, takže jsem si prošla do sálu jako královna.
Lidi v cosplay debutu byli skvělí, úžasní, nom nom nom! Je super, že letošní ročník nebyl omezený jenom na kostýmy japonskýho původu. Jak debut tak samotná hlavní soutěž byly mnohem rozmanitější a tím kouzelnější, ať si kafralové říkají co chtějí. Tím chci taky říct že mými osobními favority byla Harley Quinn, Crowmaster a Fili, muhuhí.
Nadšená a naštvaná jsem hned ze sálu Rotunda zamířila na besedu se zahraničníma cosplayerkama, Světový cosplay. Ovšem jak jsem čekala přes sálem, zjistila jsem, že vlastně jsem ve skupině lidí, kteří se chtějí zúčastnit natáčení cosplay videa, po čemž jsem toužila taky, ale poslechnout si Tine, Okkido a Kanu mělo svoje kouzlo. Všechny 3 zmíněné slečny jsou absolutně božské, hrozně milé a neskutečně inspirativní stylem "na co kupovat Worblu když máme krabice od pizzy?". Cosplay vlastně vůbec nemusí být drahý když víte jak na to.
Hned po besedě následovala další a to s mojí milovanou kreslířkou a velkým vzorem Miyuli. Zažívala jsem vlny neskutečného fangirlingu až jsem chvíli myslela jestli nebude lepší mě k té židli přivázat. Vnukla mi spoustu nových nápadů a motivaci být ještě lepší v tom co doposud dělám. Takže budu se snažit co nejvíc můžu a doufám, že se s ní ještě někdy setkám protože prostě MIYULI~!!
Po návalech euforie z krátkého hovoru s Miyu jsem se chystala otevřít dveře ven ze sálu, kde čekala armáda yaoi fanynek, takže hned jak jsem brala za kliku, už jsem křičela "jen vycházím, jen vycházím". Během čekání a mačkání si mě několik lidí s takovým zájmem prohlíželo až z nich vypadlo že mám krásný cosplay i když nemají nejmenší tušení kdo to je. Ještě teď jim děkuji >///3///<!! No, ale výhodou velmi nepohodlného přimáčknutí na dveře bylo to, že jsem si na následující přednášku od Nagat, Těžký život yaoistek, mohla vybrat dokonalé místo. A že se to vyplatilo.
Přednáška byla jako tradičně skvělá. Chvílema jsem trochu děsila sama sebe ale tak… se stává. Přece jen jsem autor teorie o růžových monitorech, hehe. Každopádně až mě někdo bude příště obviňovat stylem "ty chceš být kluk nebo co?!" mohu na něj vybalit vědecké studie o yaoi a slashi. BA DUM TSS. A mám ráda fluff/angst spolu s hurt/comfort. A nelituju toho.
Po opuštění zteplalého sálu jsem šla k mé smůle zjistit, že už se nestanu hrdou majitelkou artbooku Hearts For Sale od Miyuli a se svěšenými oušky jsem se spolu s Neko a Rannim vydala na menší večerní procházku po výstavišti zpestřenou Hannibalem a obsahem mého telefonu.
A tím můj druhý animefestní den skončil.

Sobotní cosplay Leah of Hel~!

DEN TŘETÍ
Na neděli jsem měla naplánovanou jen jednu přednášku, avšak conová nálada a zjištění že Myra přijela na Animefest mě nalákala na workshop Crossplay make-up… kterou jsem bravurně nestihla díky svým ranním přípravám. Budu toho litovat, nemusíme mi to říkat.
Místo toho jsem statečně vyšla s Deilou, Neko a Rannim (kteří vypadali jako kdyby je porazil autobus a já se kvůli tomu pořád cítím provinile) na přednášku o Pokémonech… kde se mluvilo o creepypastách.
Z těhlech děsivejch-těstovin jsem nikdy neměla dobrý pocit. Tím chci říct, že jsem tam hrdinně seděla, klepala se jako ratlík a 2-4 dny po conu nemohla pořádně spát. NOPE, NIKDY VÍC. NE. Ale až na tenhle malý nevkusný chrchel byla přednáška skvělá!
Doufala jsem ale, že mi trochu zpraví chuť Evropský šerm v anime 1 a ½. Robert Waschka je génius a to mi nikdo nevyvrátí, protože by se dal poslouchat aspoň 3 hodiny v kuse a pořád by vás to bavilo. A to jen tak někdo neumí~ Ale musím říct… očarovaly mě kombinovaný zbraně takže to vypadá, že se podívám na RWBY, hehe.
No a po téhle přednášce skončil i můj třetí animefestní den.

Tenhle Animefest jsem si užila. Sice ne jako ten poslední, ale ano, užila. Sám o sobě byl skvělý, organizace mnohem lepší než minule, ale když Vám několikrát připomenou jak hodně špatný byl Váš výstup 2 roky zpátky a korunují to tím, že co není japonské na Animefest nepatří, dost to ten con zkazí. Takže nikdy to není o samotné akci, ale o tom s kým tam jste… a co si vyslechnete.
Jinak jsem letos utratila historicky nejméně peněz, protože jsem kupovala jen placky. A to spoustu placek, heh (nelituju ničeho, muhehe).
Tak pokud se mi poštěstí, budu moct jet i příští rok. Momentálně ale děkuju za tenhle, protože byl super!
A to je zatím vše~ :3 Nechť vás síla provází!


-lilajs
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama