Mrtví jako já - Vánoční speciál

23. prosince 2009 v 21:31 | lilajs-chan |  Moje výtvory~
Ahoj... No řekla sem si... budeme mít ty Vánoce tak proč nenapsat speciální díl i Mrtví jako já... jen tak ze srandy... no tak a je to tady... příjemný počteníčko

MRTVÍ JAKO JÁ - VÁNOČNÍ SPECIÁL

Otevřel jsem oči. Všude kolem stojí pouze vysoké kamenné zdi sklepení jakési hradní zříceniny. Je tu tma a zima.
Zničeho nic vzplanuly louče na zdech kolem mě. Trhul jsem sebou při zvuku železa mlátícího o sebe, který se mi začínal ozývat za zády. Otočil jsem se a vyjekl. Přede mnou pochodovalo oživlé středověké brnění a pomalu se přibližovalo. Stál jsem jako politý ledovou vodou a něvěděl co dělat. Utíkat? Zůstat stát?
Brnění bylo pořád blíž a blíž. Vykřikl jsem a dal se do běhu. Mám pocit, že kamenné zdi kolem tvoří nekončící bludiště, kde vás sleduje šíléná oživlá hora železa.
Najednou jsem zakopl a přízrak mě dohnal. Brnění se ke mně naklonilo. Přivřel jsem oči a dal ruku přes obličej.
" Vstávat!" ozvalo se rachotivě z brnění.
" Vstávat?" zvedl jsem levé obočí a železo se pohnulo v náznaku přikývnutí.
" Nechápu" namítl jsem.
Brnění se rachotivě narovnalo a dost nahlas tlesklo železnýma rukama.


V tu chvíli jsem vyletěl z postele a zařval " JEŽIŠI!!!"
Ve dveřích stála Milly s dvěma kuchyňskými pokličkami.
" Vstávat" zakřenila se, položila poklice na skříňku, přiběhla ke mně, natáhla mi čepici Santy Clause a zmizela se dveřích.
Chvíli jsem nechápavě seděl a potom se zadíval na kalendář vedle sebe.
" Ježiši… oni jsou Vánoce" zakoulel jsem očima a padl zpátky do postele.
Ze stropu mi na peřinu padnul kus omítky společně s řevem naštvané sousedky. Přetáhl jsem deku přes hlavu a pokoušel se znovu usnout.
Najednou mi to došlo. Oni jsou Vánoce!!! Odkopal jsem peřinu a rychlostí blesku vyletěl z postele. V části svého pyžama (myšleny trenky J) jsem přisprintoval ke skříni a začal shánět něco v čem bych mohl mezi lidi.
Sousedka z vedlejšího domu nejspíš musí slintat a válet se po zemi blahem. Kdysi si koupila dalekohled aby mohla špehovat sousedy. No a já zapomněl zatáhnout rolety…. Tudíž byl k vidění můj zadek v celé své… em… kráse (?), když jsem se převlíkal. Super.
Vyběhl jsem z pokoje, přeběhl chodbu, mihl se koupelnou, kde jsem stáhl Santovu čepici a zkultivovat trochu svoje vlasy, mávl do kuchyně na Milly, zabouchl dveře a vyběhl do newyorského davu, abych sehnal na poslední chvíli nějaké vánoční dárky.
Po snad nekonečné hodině jsem byl zpátky doma… společně s hromadou nejrůznějších tašek a igelitek. Z kuchyně vykoukla zvědavá Milly.
" Co to máš?" zeptala se.
" Kdo? Co? Já?" praštil jsem sebou nervózně o zeď… " Nic"
" Aha" prohodila a zastčila hlavu zpět do kuchyně.
Vydechl jsem a zapadl do svého pokoje. Vytahal z tašek všechny dárky, zabalil je a schoval do skříně.
Po chvíli jsem se nenápadně připlížil do kuchyně. Natáhl jsem Milly santovskou čepici, kterou ona předtím natáhla mně.
" Co to děláš?!" vyjekla.
" Oplácím…" usmál jsem se a posadil naproti ní.
" Aha…" narovnala čepici… " Co hodláš celej den dělat?"
" Nemám tušení…"
" Ty umíš vařit, viď… co kdybys něco uvařil a já zatím obvolala zbytek a večer bysme se tady sešli?"
" Co?! Já?! Vařit?! Zbytek?! Cože?!" začal jsem pískat….
" Myslim Rodneyho a spol…"
" Heh…" čelo se mi zalilo potem… " Vlastně proč ne, že? Zalovej jim…"
Po chvíli jsem ani nemohl uvěřit že sem něco takovýho řekl…

V 17.00 to začalo… Přišla Rose s Paulem… Krátce ne to se dostavil i Rodney s Vatropolim… a katastrofa století mohla začít…
Pozval jsem všechny do jídelny a doufal, že nikdo nepozná, že jsem vařil já… ale to mi bohužel nevyšlo…
Podával se losos aneb. ryba kterou uvařim bez toho aniž bych něco bravurně zkazil i když… člověk nikdy neví…
Rodney zaříznul, kousl a pak si všiml, že ho provrtávám nerózním pohledem…
" Nicaeli" řekl " to jídlo je skvělý tak proč ně mě tak zíráš?"
" Ale nic" zakřenil jsem se.
To mi teda spadl kámen ze srdce… Ten losos se dá jíst… super!
Asi po 20-ti minutách se všichni přesunuli do obýváku, kam jsem dotáhl nejkvalitnější šampaňké, který jsem doma našel spolu s hromadou dárků…
" Tak teda… všem přeju krásný, veselý Vánoce" prohodil jsem přípitek po otevření lahve a všichni se začali smát…
Vlastně… když to tak vezmu… nebylo to tak hrozný jako to v první chvíli vypadalo…


No každopádně VESELÝ VÁNOCE I VÁM VŠEM!!!
- Nicael


No... takže doufám, že se vám to aspoň trošku líbilo jinak se budu řídit podle Nicaela a všem přeju ŠTASTNÝ A VESELÝ VÁNOCE!!! (a sayo )
-lilajs-chan

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Maritira Maritira | 23. prosince 2009 v 21:39 | Reagovat

Jé, další supr díl ;-)
Tak trochu jsem čekala, že se stane něco horšího, ale byla by to trochu nuda, když už vlastně nemůžou umřít, žj? ;-)
Jinak fakt skvělýýýý ;-)
*palec nahoru*

2 lilajs-chan lilajs-chan | 23. prosince 2009 v 21:49 | Reagovat

děkuju... jen ten konec se mi zdá kostrbatě divnej ^_^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama